Na Islandu vodou vytápí chodníky i oceán

Island je zemí, která se snaží plně využívat přírodních zdrojů. Přímo darem z nebes je termální voda a chytří Islanďané ví, jak ji využívat.

/
5 min. čtení
Nauthólsvík - pláž, kde oceán vyhřívají termální prameny

Islanďané mají s využitím termální vody bohaté zkušenosti. Do obnovitelného zdroje tepla začali investovat už po druhé světové válce a dnes je tímto způsobem vyhříváno téměř devadesát procent rodinných domů a bytů, skleníky pro pěstování ovoce a zeleniny, veřejné budovy, ale i část místních chodníků, parkoviště a některé silnice. Jedná se o vůbec nejrozsáhlejší síť centrálního zásobování teplem z geotermálních zdrojů na světě.

Mají rádi teplo

Celoročně chladné klima s teplotou kolem deseti stupňů Celsia moc zahřátí nepřinese. Možná právě proto mají místní rádi druhý extrém a v domech bývá často přetopeno. Jejich účty to přitom až tak nezatíží, Islanďané platí jedny z nejnižších cen tepla v Evropě. Vytápění pomocí termální vody je totiž díky přírodním podmínkám nejen ekologické, ale také ekonomické.

Další šok zažije Evropan v koupelně či kuchyni, kde z kohoutků teče téměř vařící voda, kterou lze použít rovnou na přípravu čaje.

Čisté chodníky po celý rok

Ano, jde o vodu, která než dorazila do koupelny či radiátoru, už stihla uklidit část islandských chodníků. V trubkách je vedena pod chodníkem a rozehřívá ho tak, že sníh na povrchu roztaje a chodník uschne. Na Islandu tak nemusí odklízet sníh z chodníků ani když ho napadne 30 cm. Kromě termální vody se stejným způsobem využívá i horká voda například z myček na nádobí.

Hlavní město Reykjavík, foto: Wikipedia, Jóhann Heiðar Árnason

Soběstačnost

Používají se termální prameny i k výrobě elektrické energie? Většina elektřiny se na Islandu stále vyrobí ve vodních elektrárnách, geotermální zdroje však rostou na významu. Největší geotermální elektrárna Nesjavellir (najdete ji v národním parku Þingvellir) produkuje 120 MW elektrické energie a zároveň ohřívá 1800 litrů vody za sekundu. Island je jedinou zemí na světě, která využívá pouze obnovitelné zdroje tepla. Díky nim je navíc energeticky soběstačný, což je dnes záviděníhodné.

Geotermální elektrárna Nesjavellir, foto: Wikipedia, Gretar Ívarsson

Má využití termální vody také negativa?

Ano, pokud je voda z vrtů silně mineralizovaná, zanáší technologická zařízení a musí pak docházet k časté výměně potrubí a čištění systému. Tomu už ale na Islandu za ta léta přivykli.

Do bazénu poklábosit

Termální voda a bazény navíc plní i sociální funkci. Jen v samotném Reykjavíku jsou desítky veřejných plováren a řada Islanďanů má svůj vlastní termální bazén přímo na zahradě. Nejen kvůli relaxaci a blahodárným účinkům plavání ve čtyřicetistupňové vodě je termální koupel neodmyslitelnou součástí islandského životního stylu. Islanďané prostě chodí do bazénů podobně jako my do hospody na pivo.

Vyhřívaný oceán? Žádný problém

V Reykjavíku to zkusili a funguje to. V letním plážovém areálu Nauthólsvík ohřívají horké termální prameny vodu v oceánu z deseti na 15 až 19 stupňů. Pravda, není to teplota vody, kterou znáte z exotických destiancí, ale na krátké koupání v létě rozhodně stačí. Pokud zatoužíte po něčem teplejším, určitě vám přijdou vhod termální bazénky v areálu. K dokonalé plážové romantice pak patří také zlatý písek, který přivezli několika trajekty přímo z Maroka.

Islanďané prostě na každém kroku dokazují, že se umí na věci podívat jinak.

Doporučujeme

Když slunce čistí vodu…

Londýnský start-up získal před pěti lety díky crowdfundingové kampani prostředky na spuštění výroby solární čističky vody,