//

Láhev, která drží tvar a po vyprázdnění se rozloží

V médiích často slyšíme o tunách plastových obalů, které končí v oceánech. Skvělý nápad mladého islandského studenta Ari Jónssona může pomoci situaci řešit.

Začátek
2 min. čtení

Odhaduje se, že ve světových mořích je dnes neuvěřitelných 150 milionů tun plastů! Kdo ve spotřebě plastů vede? Miliony tun plastového odpadu najdeme po celém světě. Největším odbytištěm je Indie, kde je každoročně vyprodukováno 6 milionů tun plastů. Velká část z nich bohužel končí v oceánech.

Co s tím?

To je otázka, kterou se snaží vyřešit řada vědeckých týmů. Na jedno z možných řešení před časem upozornil student akademie výtvarných umění v Reykjavíku. Navrhl totiž biologicky rozložitelnou lahev, kterou je možné dokonce i sníst. Unikátní láhev z agaru pak představil na přehlídce DesignMarch v islandské metropoli.

Láhev z agaru

Agar je přírodní rosolovitá hmota získávaná z mořských řas, která se používá například v gastronomii. Po smísení práškového agaru s vodou vznikne rosol, který lze podle potřeby tvarovat.

Ari z ní vytvořil láhev, která má unikátní vlastnosti. Když se naplní tekutinou, láhev ztuhne a slouží jako běžný obal. Po vyprázdnění se pak přirozeně rozloží, popřípadě ji můžete dokonce i sníst.

Biologicky rozložitelná budoucnost?

Využití biologicky rozložitelných plastů je jednou z cest, jak množství plastového odpadu omezit. Velké naděje proto odborníci vkládají do vývoje biologicky rozložitelných lahví na bázi mořských řas, rostlinného bioplastu, jedlého plastu, želatiny či papíru.

Ari Jónsson není jediným, kdo prezentuje výhody biologicky rozložitelných obalů. Za pozornost stojí také projekt Algopack, malý podnik ve francouzském Saint-Malo, který vyrábí tuhou hmotu z odpadních hnědých řas, nebo londýnský tým Skipping Rocks Lab, který vytvořil koncept Ooho! – nádob na nápoje či jídlo.

Zdroj: Living Circular, redakčně doplněno

Doporučujeme

6 hodin bez vody

Voda – to je strategicky významný artikl. U nás se zatím pořád zdá, že jí máme