Od roku 1998 dobrovolníci z řad Českého svazu ochránců přírody (ČSOP) a České společnosti ornitologické (ČSO) spolupracují na údržbě Obory s městem Smiřice. Doposud obnovené části je nutné pravidelně udržovat, plochy bez pravidelné údržby totiž rychle zarůstají rákosem a náletovými dřevinami. Mozaiková seč a pravidelné vytrhávání náletů prospívá také růstu bylinného patra mokřadních a teplomilných společenstev.
Ideální pro hnízdění
Smiřická Obora je ekologická rezervace spravovaná městem Smiřice v okrese Hradec Králové, která byla v letech 1995–1999 uměle vytvořena kvůli úbytku přirozených mokřadů a slepých ramen Labe. Obora je rozdělena na dvě části, ekologickou a rekreační zónu, oddělené dřevěnou lávkou. Nejvznamnějším prvkem ekologické části je strmý severovýchodní břeh určený pro hnízdění břehulí. V roce 2005 zde bylo zaznamenáno dokonce přes 90 párů břehulí říčních. Oblast je zajímavá také zvýšeným výskytem ještěrek obecných, slepýšů i užovek.
Vodohospodáři pomáhají
V letošním roce proběhla již třetí etapa obnovy pobřežních prvků Obory. Cílem bylo obnovit pobřežních strukturu litorálních porostů včetně vytvoření dalších tří periodických tůní.
„Český svaz ochránců přírody ze Smiřic se na nás obrátil s prosbou o finanční pomoc, která by byla použita na obnovu pobřežních prvků v areálu biocentra Obora. Jsme společností, která ve Smiřicích provozuje vodárenskou infrastrukturu a tak pro nás tou nejpřirozenější pomocí bylo poskytnout práci, kterou umíme. Do biocentra Obora tak vyrazil náš bagr a pod dohledem pracovníku ČSOP Smiřice provedl potřebné práce. Je to snad poprvé, kdy po nás někdo chce dělat práci ledabyle a neučesaně co možná nejvíc přírodně, i pro nás je to hezká a nová zkušenost,“ říká s úsměvem Tomáš Hosa, provozní ředitel společnosti.
Královéhradecká provozní, a.s., patří do skupiny Veolia, která dlouhodobě podporuje projekty zaměřené na zlepšení zadržování vody v naší krajině. Ve spolupráci s ČSOP například realizuje projekt Vraťme vodu přírodě, který pomáhá s vykupováním, obnovou a ochranou mokřadů.
Pobřežní porosty hlavatých vrb a proutnic. – zdroj proutí pro koledníky. 
Budoucí mokřina vydala štěrkopísek na vytvoření malého písčitého poloostrova. 
Díky spolupráci s Královéhradeckou provozní byl vytvořen další Průleh – periodická tůň (budoucí mokřad). 
Lávka na Oboře fyzicky odděluje rekreační a ekologickou zónu. 
Místní biocentrum je významným krajinným prvkem především díky lidskému úsilí. 
Periodická tůň ve své plné, raně sukcesní kráse. 
Informační cedule pomohou s orientací v Oboře. 
Informační cedule pomohou s orientací v Oboře. 
Informační cedule pomohou s orientací v Oboře. 
Strmé břehy – to jsou velké přírodní hmyzí hotely. 
Kolmá hnízdní stěna pro hnízdění břehulí 
Cedule na zelené stezce doprovází QR kódy s linkem na další informace. 
S KHP byla revitalizována i nejstarší tůň v Oboře. Všechno co není rovné
/upravené má svůj účel. Ocení to především hmyz a plazi.
Narušovat povrch pobřeží a vytvářet nové průlehy (zcela mělké tůně) s hlubšími jezírky je významnou událostí pro nesčetné množství organismů. Letos s tím pomohla technika z Královéhradecké provozní. 
Ohrožený druh – šáchor hnědý 
Tůně jsou ještě v počátečním stavu sukcese (nejsou zabahněné a chybí zde vyšší druhy vegetace). 
Jedna z mladších tůní – spíše sestavy tří periodických tůní. V současnosti je na Oboře dostatek vody a většina těchto drobných vodních útvarů je zatopena. Proč periodické? Kolísající vodní hladina vytváří biotop tzv. obnažených den. Ustupující hladina vody v průběhu vegetačního období postupně odkrývá mělké písčiny, ty jsou pak krátkodobě obývány celou řadou vzácných rostlin a živočichů. 
Jedna z místních silně ohrožených rostlin – řezan pilolistý. Dříve běžná rostlina rostoucí ve stojatých vodách. Důvodem jejího plošného vymizení z krajiny je nedostatek vhodného prostředí ruku v ruce s intenzivním rybářstvím a chovem vodního ptactva. Křehké kořeny a listy jsou vyhledávanou potravou býložravých ryb a divokých kachen. 
Tůně oddělené od hlavní vodní plochy jsou velice důležité – nehostí rybí obsádku, proto se zde daří vodnímu hmyzu, obojživelníkům a nalezneme zde i vzácná makrofyta (vodní rostliny). Foto jedné z několika trvalých tůní, zároveň jedné z nejstarších. 
Meandry zatopené tůně 
Biocentrum Obora
Kompletní fotopříběh ČSOP naleznete zde.
Kde Biocentrum Obora najdete?
