Žádné jídlo, žádná tekutina – od rána do večera. Já jsem si tenhle půst zkusil asi před rokem a měl jsem do večera spoustu zážitků, co to s netrénovaným jedincem udělá!
Když se ovšem člověk nachází v horké poušti, tak to je fakt hodně těžký “bobřík odříkání”! Mít k dispozici vodu, kdykoli si zamaneme, to nám v naší části světa připadá zcela běžné. Ale na naší planetě také žije, nebo spíše živoří, přes půl miliardy lidí, kteří vodu nemají nebo se za ní musí trmácet ke společným studnám každý den i několik hodin. V Dubaji, v neuvěřitelném pouštním luxusu, v jedné z nejbohatších lokalit světa, tam je pitná voda také téměř všude, kde si usmyslíte. Ale je samozřejmě získávána velmi nákladně pomocí odsolovacích zařízení na pobřeží.
O to více mne během návštěvy světové výstavy Expo Dubaj 2020 (pořádáné kvůli covidu až od 1.10.2021 do 31.3.2022) lákalo téma – voda.
Budu vám vyprávět o dvou neuvěřitelně zajímavých projektech, které jsem měl možnost si prohlédnout. Jednak je to příběh o tom, jak lze – překvapivě – používat slanou vodu v zemědělství a pak je to o unikátním projektu českého “Czech Spring” pavilonu na získávání sladké “vody ze suchého pouštníhu vzduchu” s využitím solární energie. Mimochodem, tento nápad byl na konci expa významně oceněn Centrem pro vládní inovace Mohammeda bin Rašída Al Maktůma (vládce Dubaje a premiéra Spojených arabských emirátů). Česká inovace se prosadila mezi několika tisíci dalších, které v Dubaji prezentovalo na dvě stě národů, a my jsme zazářili mezi téměř pěti sty finalisty soutěže.
Ale nejdříve – slaná voda
Člověk by očekával, že když zalije rostlinu vodou z moře, tak je to její konec. Ne vždy. V jedné celkem nenápadné “kultivační zahradce” umístěné skromně mezi pavilony jsem se dozvěděl, že třeba oblíbená superpotravina – quinoa umí duálně zpracovat sůl: takže když ji zalijete mořskou vodou, absorbuje sůl a vyloučí ji částečně v podobě krystalků na svých listech a přitom se “napije”.
Hned vedle ní rostla u nás méně známá kaktusovitá rostlina – salicornia (též známá jako mořský chřest), kterou rádi používají světoví i naši šéfkuchaři. Je zdrojem vitamínu A, je doporučována v homeopatii, můžete ji jíst jako vynikající přílohu, vařenou, smaženou, nakládanou. Má v sobě díky mořské vodě mnoho různých minerálů je zdravá a chutná. Ale co je asi v této souvislosti nejpodstatnější – může se pěstovat v pouštním prostředí, poblíž moře a zalévat mořskou vodou!
Podobný příběh prožívá také ryba tilapia, která se vyznačuje tím, že velmi rychle přibývá na váze (což mají rádi farmáři) a navíc, dokáže přežívat v oblastech s vysokými teplotami a velmi slanou vodou, což už některým rybám nevyhovuje. Ovšem pozor – ryba tilapie má téměř sto druhů. Teď určitě není řeč o nechutných mutantech, které se natěsno chovají ve sladkovodních farmách a jsou krmeny kde čím. Tato zpráva pojednává o rybě žijící v hodně slané vodě a o projektu jak to lépe využít v budoucnu.
Druhý díl o českém pavilonu přineseme v příštím týdnu…
