Barometr ekologické transformace:
90 % Čechů je přesvědčeno, že probíhá klimatický rozvrat

Vyplývá ze závěrů Barometru ekologické transformace, který ve 25 zemích světa realizovala Veolia ve spolupráci s agenturou Elabe.

Začátek
6 min. čtení


Jak Češi vnímají hrozby klimatické krize? Dívají se do budoucnosti s optimismem? Odpovědi na tyto otázky nabízí Barometr ekologické transformace. Ojedinělý průzkum veřejného mínění přináší první velké srovnání toho, jak klimatickou změnu vnímají Češi ve srovnání se světem. Cílem je mimo jiné vyvolat veřejnou diskusi o možných řešeních a pochopit překážky i příležitosti ekologické transformace.

Pesimistické Česko

Česká republika patří ke skupině zemí, která se přiklání k pesimismu. V ČR stejně jako například ve Francii, Belgii, Finsku či Německu převažují pochybnosti (51 %) a rezignace (10 %) nad tím, zda je možné klimatickou změnu a znečištění životního prostředí omezit. 

Dvacet procent Čechů má obavy a strach o budoucnost – až do té míry, že jsou dokonce připraveni vzdát se například pořízení dětí. Česká úroveň ekologické úzkosti je srovnatelná s finskou, je však nižší než evropský i světový průměr a mnohem nižší než například v Indii (58 %).

Devadesát procent Čechů je přesvědčeno, že probíhá klimatický rozvrat. Jeho původ přitom 16 % Čechů zpochybňuje – 10 % hájí teorii o striktně přírodním jevu a 6 % tvrdí, že nelze určit příčinu. 

Optimističtější pohled na budoucnost mají v zemích jižní Evropy, Asie s výjimkou Japonska, Afriky, Ameriky, Blízkého východu a Austrálie. Tam jsou obyvatelé přesvědčeni, že klimatickou změnu stále můžeme omezit a znečištění životního prostředí snížit.

Souhlasíte s názorem, že ve světě probíhá klimatický rozvrat?
ČR: ano 90%
Evropa: ano 91 %
Svět: ano 89 % 

Drsnější životní podmínky

Výzkum také zjišťoval, co si lidé pod klimatickou změnou představují a jak se cítí zranitelní vůči těmto jevům. Celkem 72 % Čechů intenzivně vnímá životní podmínky – extrémní teploty, omezení spotřeby vody v případě sucha atd. Významné je také riziko degradace ekosystému či biologické rozmanitosti (69 %) a migrace osob ovlivněná suchem, hladomorem atd. (66 %). Škod na majetku způsobených přírodními katastrofami, jako jsou povodně, sucho či nepříznivé povětrnostní jevy se obává 61 % lidí. Téměř šest Čechů z deseti také uvedlo riziko možného onemocnění v důsledku znečištění vody, vzduchu a půdy.

Nečinnost bude dražší

Více než polovina Čechů se domnívá, že musíme změnit svůj způsob života, žít úsporněji a zavést technologická řešení snižující dopady klimatické změny.

Celkem 56 % Čechů je přesvědčeno, že náklady spojené s klimatickou změnou a znečištěním životního prostředí by byly vyšší než investice spojené s řešením v podobě ekologické transformace

Ve světě je souhlas výraznější. Celkem 67 % respondentů na globální úrovni souhlasí s tím, že nečinnost bude dražší než potřebná ekologická transformace.

Ekologická transformace?

Češi věří, že ekologická transformace je synonymem „lepšího světa“, ve kterém budeme žít v lepším zdraví (souhlasí 74 % respondentů), budeme spotřebovávat méně, ale lépe (69 %), budeme klidnější (62 %), šťastnější (62 %) a solidárnější (55 %). Lidé však nejsou bez obav: 45 % Čechů si myslí, že budeme mít méně pohodlný život, a 46 % se obává frustrace z toho, že se budeme muset vzdát některých zvyků.

Biodiverzitní louka v areálu společnosti Pražské vodovody a kanalizace

Češi věří, že ekologická transformace je synonymem „lepšího světa“, ve kterém budeme:
– žít v lepším zdraví (souhlasí 74 % respondentů)
– spotřebovávat méně, ale lépe (69 %)
– budeme klidnější (62 %)
– budeme šťastnější (62 %)
– budeme solidárnější (55 %)

Barometr ekologické transformace bude skupina Veolia ve spolupráci s agenturou Elabe realizovat každých 18 měsíců a stane se tak účinnou zpětnou vazbou pro aktivity v této oblasti.

Průzkum se uskutečnil v 25 zemích na 5 kontinentech. Dotazování proběhlo online od 24. srpna do 26. září 2022, v České republi od 25. srpna do 8. září 2022.  Dotazováno bylo více než 25 000 osob, v ČR 1005 osob. V každé z 25 zemí byl vybrán reprezentativní vzorek obyvatel starších 18 let. Země byly vybrány s ohledem na jejich demografickou váhu, váhu z hlediska emisí skleníkových plynů a s cílem zajistit různorodost politické a kulturní ekologické historie. Vybrané země představují téměř 60 % světové populace a 68 % celosvětových emisí skleníkových plynů.

Doporučujeme