Barometr ekologické transformace: Co jsme ochotni udělat pro řešení klimatické krize?

Odhaluje unikátní průzkum Barometru ekologické transformace, který ve 25 zemích světa realizovala Veolia ve spolupráci s agenturou Elabe.

Začátek
7 min. čtení

Třetina Čechů si ekologickou transformaci vůbec nedokáže prakticky představit, 42 % má určité představy, ale považují je za velmi mlhavé. To může poměrně překvapivé, protože o klimatické krizi se v médiích často mluví a píše. Pravdou ale také je, že média se zaměřují na katastrofy a problémy a bohužel ne na možná řešení. To ostatně potvrdil i realizovaný průzkum, podle kterého se více než 60 % Čechů domnívá, že se dostatečně nemluví o řešeních, jak se vyrovnat s klimatickou změnou. Míra souhlasu je dokonce vyšší než celosvětový průměr, což je jasnou pobídkou k veřejné diskuzi tímto směrem. 

„Výsledky jsou jasné… Obavy z nečinnosti jsou výrazně silnější než strach z nákladů na řešení klimatické změny. Lidé věří, že ekologická transformace se vyplatí i ekonomicky,“ zdůrazňuje Pavel Míčka, ředitel pro ekologickou transformaci skupiny Veolia pro zónu střední a východní Evropy. A dodává:

„Barometr také ukazuje na potřebu mluvit o konkrétních řešeních a krocích. V médiích se často mluví o katastrofách, ale už podstatně méně o tom, co se podařilo nebo co je třeba udělat. 75 % Čechů tak neví, jaké kroky mohou pomoci snížit znečištění a omezit změny klimatu. Proto chceme více komunikovat cíle a výsledky skupiny Veolia a našim přístupem inspirovat další firmy a instituce.“ 

„Lidé věří, že ekologická transformace se vyplatí i ekonomicky.“

Pavel Míčka, ředitel pro ekologickou transformaci skupiny Veolia pro zónu střední a východní Evropy.

Změny jsou třeba

V mnoha tématech zahrnutých do barometru se objevuje jasná shoda ohledně testovaných zelených řešení, a silná míra souhlasu se změnami potřebnými k jejich realizaci. Ať už jde o iniciativy týkající se energie, ochrany zdrojů nebo vody. Polovina Čechů tvrdí, že jsou ochotni akceptovat 75 % ekonomických, kulturních či sociálních změn, které by vyžadovalo masivní zavedení ekologických řešení. Ovšem s jasnými podmínkami: žádná zdravotní rizika, ekonomická únosnost a prokázaná užitečnost řešení. Ve světě panuje ještě větší konsensus: 6 z 10 respondentů uvedlo, že by byli ochotni přijmout až 90 % potřebných změn.

Co jsme ochotni udělat?

Postoje lidi k řešení klimatické krize jsou v jednotlivých zemích velmi rozdílné. Například 70 % Francouzů je údajně ochotných snížit spotřebu masa, 51 % souhlasí s tím, že budou pít pitnou vodu získanou recyklací z čistíren odpadních vod a 68 % by na dálnicích snížilo maximální rychlost ze 130 na 110 kilometrů za hodinu.

Polovina českých respondentů tvrdí, že jsou ochotni akceptovat tři čtvrtiny změn, které by ekologická transformace přinesla. S ochotou lidí aktivně se na změnách podílet zcela nekoresponduje fakt, že když vypočítávají, která opatření jsou sami ochotni udělat nebo už je dělají, uvádí primárně třídění odpadů. To je nesporně potřebné a žádoucí, ale samo o sobě to jistě stačit nebude. Ve všech dalších oblastech jsme v ochotě pod celoevropským i celosvětovým průměrem.

Co jsme ochotni udělat? (výsledky za ČR v porovnání se světem)

  • 82 % více třídit odpad – svět 82 %
  • 79 % kupovat potraviny balené v recyklovaných materiálech – svět 80 %
  • 74 % kupovat výrobky každodenní potřeby vyrobené z recyklovaných materiálů – svět 78 %
  • 68 % jíst potraviny ze zemědělství, které využívá recyklovanou vodu přímo z vyčištěných odpadních vod – svět 69 %
  • 66 % nechat v oblasti, kde žijete, zřídit místa pro průmyslovou recyklaci – svět 76 %
  • 54 % zaplatit o něco víc za recyklaci svých každodenních výrobků – svět 63 %
  • 52 % snížit spotřebu masa – svět 67 %51 % zaplatit o něco více za to, že vaše každodenní výrobky budou vyrobeny z recyklovaných materiálů – svět 63 %

Barometr ekologické transformace bude skupina Veolia ve spolupráci s agenturou Elabe realizovat každých 18 měsíců a stane se tak účinnou zpětnou vazbou pro aktivity v této oblasti.

Průzkum se uskutečnil v 25 zemích na 5 kontinentech. Dotazování proběhlo online od 24. srpna do 26. září 2022, v České republi od 25. srpna do 8. září 2022.  Dotazováno bylo více než 25 000 osob, v ČR 1005 osob. V každé z 25 zemí byl vybrán reprezentativní vzorek obyvatel starších 18 let. Země byly vybrány s ohledem na jejich demografickou váhu, váhu z hlediska emisí skleníkových plynů a s cílem zajistit různorodost politické a kulturní ekologické historie. Vybrané země představují téměř 60 % světové populace a 68 % celosvětových emisí skleníkových plynů.

Doporučujeme