Vysoké teploty, sucho a častější výskyt extrémů v počasí, to jsou dopady klimatické změny, které pociťuje každý z nás. Jak z toho ven? Je jasné, že nestačí čekat na globální řešení ale je dobré začít každý sám u sebe. Zkusme se například zamyslet nad tím, kolik jídla pravidelně vyhazujeme.
Zbytečné plýtvání
Za poslední desítky let jsme se bohužel posunuli ke konzumnímu způsobu života, který přinesl i v některých případech opravdu velké plýtvání jídlem. Potraviny přitom v posledním roce velmi podražily a tak stojí za to se zamyslet nad změnou.
Málokomu se podaří nakoupit jídlo tak, aby se bezezbytku zkonzumovalo. Jaké jsou ale důsledky? V roce 2020 se v Česku vyhodilo skoro milion tun potravin. A nejsme žádnou výjimkou ani v Evropě. Podle statistik Eurostatu je Česko v žebříčku množství potravinového odpadu na obyvatele zhruba na evropském průměru.
Podle statistik v roce 2020 každý občan České republiky vyhodil 69 kilogramů jídla na osobu. Nejlepších výsledků dosáhlo BUlharsko (26 kg/osobu a Španělsko 30/kg/osobu). Nejhorší je z tohoto pohledu Portugalsko, kde lidé vyhodili 124 kilogramů jídla na osobu a rok.
Jsme na průměru, řeknete si, to není až tak špatné. Ale přepočítejme to na domácnost. Téměř sedmdesát kilogramů vyhozeného jídla za osobu rok představuje u čtyřčlenné domácnosti 276 kg rok. To prakticky znamená 23 kilogramů vyhozeného jídla za měsíc či jeden kilogram vyhozeného jídla denně. A to už určitě stojí za zamyšlení.
Z jednoho kilogramu jídla denně je možné nasytit dalšího člověka v domácnosti. Každá česká domácnost by tak určitě zvládla nasytit někoho dalšího. Stačí jediné, přestat zbytečně vyhazovat jídlo.
Začněme přemýšlet
Klíčem ke každé změně je uvědomění si toho, proč dělám to, co dělám. Proč tolik potravin končí v koši? Proč nakupuji víc než je nutné? Odpověď bude u každého trošku jiná. Někdo má prostě jen rád, když je lednička plná. Jiný nemá čas přemýšlet nad nákupy a tak pro jistotu koupí všechno. Ale je pro nás skutečně uspokojující vyhazovat každý týden velkou část ledničky do koše?
Nakupujte jen to, co určitě spotřebujete
Není žádný důvod nakupovat velká balení jídla, u kterého je vysoká pravděpodobnost, že část z něho skončí v odpadkovém koši. Důvodem nejsou ani “zvýhodněné akce” v supermarketu. Raději nakupujte méně a chybějící potraviny jednoduše dokupte.
Velké množství potravin kupujeme ve snaze ušetřit a vůbec si neuvědomujeme, že pokud část z potravin skončí v koši, neušetříte vůbec nic.
Kvalita má přednost před kvantitou
Velké kvanta jídla vám určitě nepomůžou ke zdraví ani spokojenému životu. Naopak stojí vás peníze a s přibývajícími kilogramy to může jít se zdravím pěkně z kopce. Ke svému životu totiž nepotřebujeme hory jídla, potřebujeme rozumnou porci dobrého chutného jídla, které nám udělá radost. A klíč k tomu je přes změnu návyků a upřednostňování kvality jídla před kvanitou.
Kde na to vezmu peníze? Když nad nákupy budeme přemýšlet a kupovat jen skutečně potřebné suroviny, můžeme uspořené peníze investovat do lepší kvality potravin.
Vařte ze zbytků
V některých domácnostech se zbytky vařeného jídla vždycky vyhazují. Je to velká škoda nejen kvůli financím. Mezi mé nejoblíbenější jídla patří například knedle s vajíčkem. Jídlo, které připravíte v řádu minut z toho, co zbylo od oběda. Zbytky masa skvěle využijete i do rizota, salátů či z nich vykouzlíte velmi chutný wrap. Chce to jen trochu fantazie a radosti z objevování. Ve výsledku výrazně ušetříte peníze i čas.
Omezte polotovary, vařte ze základních surovin
Velmi často se v domácnostech vyhazují polotovary či kupovaná hotová jídla. Znáte to, nakoupíte s určitým úmyslem a situace se změní. U polotovarů či hotových jídel ale trvanlivost není dlouhá a tak je vysoká pravděpodobnost, že skončí v koši.
Jak to změnit? Vařit rychlá a chutná jídla ze základních surovin. Inspirací je spousta. Například italské těstoviny připravíte z několika surovin během čtvrthodinky. Stačí jednou nakoupit kvalitní parmazán, olivový olej, sušené rajčata či pesto podle chuti. Pokud jsou vaše zásoby zatím omezené, vyzkoušejte špagety Aglio e Olio. K tomu čerstvé bylinky a zázrak domácí italské kuchyně je na stole.
Co nejčastěji vyhazujete?
Samozřejmě, každá domácnost je jiná. Každý z nás by si ale měl odpovědět na jednoduchou otázku “Co nejčastěji vyhazují?”. Ta je totiž klíčem ke změně. Vyhazujete pečivo? Zkuste část čerstvého pečiva zamrazit, vydrží vám déle. Případně vyzkoušejte dopékací pečivo nebo částečně přejděte na wrapy. Proč také utrácet za kupovanou strouhanku, nastrouhejte staré rohlíky a udělejte si strouhanku doma. Vyhazujete prošlé konzervy? Dělejte pravidelné inventury a potraviny, u kterých se blíží expirace, dejte na vyhrazené místo a přednostně konzumujte.
Proč to všechno dělat?
Změnit zažité návyky není jednoduché, ale určitě to stojí za to! Když se rozhodneme minimalizovat vyhazování jídla, můžeme významně ušetřit, popřípadě finance použít na kvalitnější farmářské potraviny. V obou případech budeme spokojenější.
Jak to pomůže životnímu prostředí? Významně, protože potraviny, které dříve skončily v koši, nebudou muset být vyrobeny – nebude spotřebována energie ani voda na jejich výrobu a distribuci. Nedává přece smysl, aby se potraviny vyráběly, balily, dopravovaly do supermarketu a následně k vám a skončily v odpadkovém koši.
Když každý z nás udělá jen malou změnu, ušetří, bude si moci dovolit lepší jídlo a navíc to může mít pozitivní vliv na přírodu a klima kolem nás.
