Pražské vodovody a kanalizace si většina Pražanů spojuje s vodou. Málokdo ale ví, že vodohospodáři mají velký vliv i na ekologii. PVK provozují vodárenské areály s téměř jedním kilometrem čtverečním zelených ploch to přímo v centru, na okrajích Prahy i v těsné blízkosti cenných přírodních lokalit.
Flora příkladem
První zatravněné střechy vodojemů vybudovali pražští vodohospodáři společně s Českým svazem ochránců přírody před 10 lety na Floře. „Areál vodojemu Flora posloužil pro testování nejvhodnější metodiky údržby včetně načasování a výšky seče, mozaikové seče a dalších důležitých parametrů,“ připomíná začátky Pavel Procházka, zodpovědný v PVK za projekt biodiverzity.
Jak zlepšit druhovou rozmanitost?
„Platí, že nejodolnější jsou vždy rostliny, které pocházejí z daného regionu. Když tedy chceme zlepšit biodiverzitu, je velmi důležité klást důraz na pestrost a regionalitu osiva. V Praze máme to štěstí, že takové osivo je k dispozici,“ uvádí Petr Karlík z České zemědělské univerzity. Regionální směs osiva vypěstoval pro pražské lokality Magistrát hlavního města Prahy. Ročně je vodohospodářům dodáno osivo pro dva až tři vodárenské areály. Pro každou plochu je namíchána směs „na míru“. Postup PVK konzultují také s Českým svazem ochránců přírody a Českou zemědělskou univerzitou.
Výsledky předčily očekávání
Po šesti sezonách od prvotního vysetí na Floře bylo zaznamenáno 44 druhů vyšších cévnatých rostlin, což odpovídá druhové pestrosti například v nejcennějších lokalitách Prokopského či Dalejského údolí. „Zjištěny byly rovněž vzácné či ustupující druhy rostlin,“ doplňuje Pavel Procházka.
Metodika pomáhá snížit náklady
Za zlepšením biodiverzity je hodně práce, dlouhodobě to ale neznamená nutně vyšší náklady. Spíše naopak… Dle zkušeností vodohospodářů je správně vyvážená údržba zelených ploch dlouhodobě levnější než standardní péče o trávníky.
Dalším cílem tedy je ze získaných zkušenosti vytvořit závazné pracovní postupy, které se stanou běžnou součástí provozu vodárenských areálů. Nová metodika popisuje péči o biodiverzitní louky i zelené plochy, které jsou udržované robotickými sekačkami. Robotické sekání šetří náklady a je v maximální míře využito tam, kde je to žádoucí. Biodiverzitní louky jsou sečeny zpravidla dvakrát ročně dle požadavků na výšku, způsob mozaikového sečení či odvoz biomasy.
Výhodou také je, že se ve velké míře jedná o vodojemy, které jsou kritickou infrastrukturou, vyžadují zvláštní stupeň zabezpečení a jsou tak veřejnosti nepřístupné. Na rozdíl od městských parků zde může být senoseč přizpůsobena líhnutí motýlů či odložena z důvodu sucha.
Jak hodnotit biodiverzitu?
Řada firem dnes mluví o ochraně životního prostředí a biodiverzitě. Jak poznat, že nejde o prázdná slova, ale snahu o reálné zlepšení druhové rozmanitosti? PVK se rozhodly zavést fytocenologické snímkování, nejpoužívanější metodu hodnocení stavu a druhového složení travních porostů.
V tomto roce proběhlo první kolo hodnocení v areálech Flora, Modřany Sever II – Kamýk, NVL, Kopanina a Ovčín. V dalších letech vodohospodáři plánují snímkování zopakovat, plus přidají nově revitalizované plochy na Lhotce, Kamýku a do budoucna i v Hrdlořezích a na Barrandově. Výsledky pomohou zefektivnit stávající péči o zelené plochy.
V plánu je také mapování hmyzu
V dalším kroku PVK plánují zavést mapování hmyzu. V pilotním projektu chtějí používat fotopasti, které na rozdíl od běžných metod hmyz nezabíjejí. . Získaná data pak vyhodnotí umělá inteligence, která rozpozná jednotlivé druhy.
Mapování hmyzu i rostlin pomůže sledovat a vyhodnocovat reálný dopad jednotlivých činností vodohospodářů na druhovou rozmanitost rostlin i živočichů.
Foto: Pavel Procházka, Tomáš Pohořelský
