Jak vybudovat biodiverzitní ráj uprostřed města?

Pražští vodohospodáři a ochránci přírody vytvořili již 9 přírodních rájů uprostřed městské zástavby a další dva letos přibudou v Hrdlořezích a na Barrandově.

Začátek
4 min. čtení

Pražské vodovody a kanalizace (PVK) byly před deseti lety jednou z prvních firem, která se ve spolupráci s Českým svazem ochránců přírody (ČSOP) začala věnovat podpoře druhové rozmanitosti – biodiverzitě. Vodohospodáři k tomu mají ideální podmínky. 

Pro PVK je ochrana a obnova přírodní rozmanitosti jedním z klíčových závazků. Partnery pro péči o zelené plochy jsou Český svaz ochránců přírody (od roku 2011) a Česká zemědělská univerzita (od roku 2020).

Malé přírodní ráje 

Pražské vodárenské areály mají rozlohu téměř milion metrů čtverečních a v řadě případů se jedná o přírodně cenná území. Výsledky spolupráce s ochránci přírody jsou zvláště viditelné například v okolí vodojemu Flora. Dříve běžný trávník se proměnil v druhově bohatou kvetoucí louku, kterou Praze závidí i národní parky.

Podobné biodiverzitní ráje vodohospodáři vybudovali na devíti místech a areály v Hrdlořezích a na Barrandově čeká přeměna letos. Rozšířen bude také zelený porost na vodojemu Kamýk, který je od loňského roku součástí přilehlého biokoridoru. Rozloha druhově bohatých porostů tak dosáhne téměř 60 000 m2.

PVK ve svých provozech velmi dbají na ekologickou údržbu zelených ploch a od roku 2024 ustoupily od používání pesticidů (herbicidů, fungicidů, insekticidů a biocidů). 

Klimaticky odolné dřeviny

Vodohospodáři dbají také na to, aby dřeviny a keře byly původní, klimaticky odolné a nenáročné na údržbu. Například na Floře byly napadené jeřáby ptačí nahrazeny javory babyka. Lépe totiž vzdorují mrazu, horku, rychlým změnám teplot, suchu i nemocem. Jde o původní český druh dřeviny, který má velkou šanci, aby se dožil svých „obvyklých“ 150 let.

Biodiverzita se ekonomicky vyplácí

Zkušenosti vodohospodářů potvrzují, že kromě pozitivního vlivu na životní prostředí se podpora biodiverzity může vyplácet i ekonomicky. Nižší náklady na údržbu areálu kompenzují vstupní náklady na přeměnu travnatých porostů, nákup robotických sekaček i doplňkovou výsadbu dřevin. Návratnost nákladů se pohybuje mezi třemi až pěti lety. Standardní travnaté plochy ve vodárenských areálech vyžadují pravidelnou strojní údržbu. Oproti tomu květnaté louky je třeba sekat jen dvakrát ročně a náklady se tím významně sníží. Navíc dojde k omezení hluku a vzniká méně zeleného odpadu. Velkou výhodou uzavřených vodohospodářských areálů oproti městským parkům je také možnost odložit senoseč – například kvůli líhnutí motýlů či suchu.

Doporučujeme