Odborníci i široká veřejnost hledali odpovědi na to, jak docílit zdravé a pestré krajiny s bohatým zastoupením rostlin i živočichů.
Zaměřeno na hmyz
V prvním bloku se diskutovalo o biodiverzitě hmyzu a možnostech jeho monitorování. Dominik Vondráček přiblížil standardní metody monitorování a Filip Hrabiš sdílel své zkušenosti s využitím umělé inteliígence. Mimo jiné se svěřil, jak ho umělá inteligence při identifikaci hmyzu o několik procent porazila, a proč z toho není smutný, ale naopak to otevírá velký prostor pro zlepšení a úsporu času. A konečně David Frank se podělil o svou vášeň pro taxamomii a nomenklaturu při určování hmyzu. Na konkrétních příkladech vysvětlil, jak je těžké a současně zábavné správně určovat druhy hmyzu a také odhalovat některé nesprávně identifikované brouky v evropských muzejních sbírkách. Úvodní část diskuze moderoval Rostislav Čáp, ředitel pro udržitelnou strategii a vnější vztahy skupiny Veolia pro střední a východní Evropu.
Naši sousedé
Další blok byl věnován biodiverzitě v městské divočině. Eva Capáková zbořila mýty o netopýrech a vysvětlila, proč jde ve většině případů o mírumilovné sousedy. Jindřich Duras pak sdílel své zkušenosti o biodiverzitě ve vodním ekosystému a Martin Šandera přiblížil, co můžeme udělat pro ochranu obojživelníků a plazů. Druhou část diskuze moderoval Pavel Míčka, ředitel pro ekologickou transformaci pro střední a východní Evropu ze skupiny Veolia, jednoho z organizátorů panelové diskuze.
Rozkvetlé vodojemy
Dalším z organizátorů akce byly Pražské vodovody a kanalizace, které na území metropole provozují desítky vodojemů, ze kterých postupně vytvářejí malé přírodní ráje. Pro osetí biodiverzitních ploch používají tzv. Pražskou regionální směs, která je vždy „ušita“ na míru dané lokalitě. V provozovaných areálech PVK najdeme broukoviště, kamenné valy pro ještěrky a hady, desítky ptačích budek či netopýrníky. Na devíti vodojemech jsou navíc umístěna včelstva.
„Jsme odpovědná vodárenská společnost, a tudíž dbáme na životní prostředí okolo nás. Právě podpora biodiverzity, která je jedním z klíčových závazků skupiny Veolia, je jednou z cest, jak zlepšit život v místech, kde se pohybujeme,“ uvedl generální ředitel PVK Petr Mrkos.
Co dělá PVK pro podporu biodiverzity?
- PVK již řadu let pokračují v rozšiřování luk s vysokou biodiverzitou. Unikátní osivo z původních druhů rostlin, které se využívá pro zakládání či obohacení biodiverzitních luk, dodává Magistrát (odbor ochrany prostředí). Letos PVK rozšířily druhově bohaté plochy na Kamýku (louka navazuje na biokoridor) a založili nové v Hrdlořezích. Příští rok budou PVK pokračovat na Barrandově a Karlově.
- Ve spolupráci s Českou zemědělskou univerzitou letos PVK zahájily pilotní program monitorování hmyzu pomocí umělé inteligence (dvoukřídlí a blanokřídlí, prostě opylovači). V areálech PVK najdeme také 152 včelstev.
- Pokusně proběhlo mapování výskytu netopýrů na vodojemu Flora. Získané informace budou složit k plánování budek pro netopýry. Na vodojemu Flora byly umístěny také budky pro rorýse.
- PVK letos zskaly Cenu Prahy v soutěži Adapterra Awards. Pro komplexní přístup k biodiverzitě byl oceněn projekt Rozkvetlé vodojemy. Na něm PVK spolupracovaly s Českým svazem ochránců přírody, Magistrátem a Českou zemědělskou univerzitou.
