růmysl je schopen produkovat materiály se stále lepšími užitnými vlastnostmi, ale bohužel i velkou odolností vůči jejich rozkladu v životním prostředí. Takové chemikálie se v přírodě ukládají, s čímž jsou spojeny negativní vlivy.
Nazýváme je mikropolutanty a patří k nim tzv. PFAS, zbytky léčiv či odpadní látky z výroby šamponů, parfémů, antiperspirantů, další kosmetiky i jiné průmyslové výroby. Zvláštní skupinou jsou pak mikroplasty.
Proč jsou mikropolutanty nebezpečné?
Přestože jsou přítomny v malých množstvích, mohou mít významný dopad na životní prostředí a lidské zdraví. Příkladem mohou být léky. Ty se podávají pacientům v poměrně nízkých dávkách, a přitom mají v těle silný účinek. Podobně se chovají mikropolutanty a navíc ve směsi různých látek se může jejich účinek násobit.
Běžné čistírny odpadních vod bohužel nebyly navrženy pro odstranění těchto látek. Část z nich sice dokážou zadržet, mnohé z nich ale ve vodě bohužel zůstává a dostávají se do řek, jezer a podzemních vod, odkud se pak mohou vrátit zpět do pitné vody.
Některé z těchto látek narušují hormonální systém živých organismů, jiné mohou přispívat k rozvoji antibiotické rezistence, vyvolávat nádorové onemocnění nebo jiné poškození zdraví.
Kde se vyskytují PFAS?
Najdeme je v každé domácnosti – v nepřilnavých površích, jako je teflon, při impregnaci textilu, v hasicích pěnách, vodoodpudivých textiliích a mnoha dalších produktech. Jsou extrémně problematické, protože se prakticky nerozkládají – jsou označovány jako „věčné chemikálie“.
PFAS se hromadí v lidském těle a jsou spojovány s rakovinou, poruchami imunitního systému, problémy s plodností a dalšími zdravotními komplikacemi. Odborníci je považují za vážnou hrozbu pro naše zdraví a postupně dochází ke stanovení jejich limitů ve vodě.
Tyto látky se bohužel velmi obtížně odstraňují z vody. Klasické technologie zcela selhávají nebo mají jen mizivý efekt. Pro úspěšné odstranění PFAS tak bylo nutné vyvinout nové technologie či upravit stávající pokročilé technologie používané dosud k jiným účelům.
Co jsou to mikroplasty?
Jsou to velmi malé částice plastů, menší než pět milimetrů, které byly nalezeny prakticky všude – od arktického ledu po lidská těla. Ve vodě nejsou samy o sobě nebezpečné, zachycují ale další toxické látky a tím způsobují velké znečištění. Výzkumy ukazují, že mikroplasty byly nalezeny v pitné vodě, mořských plodech i v lidské krvi a plicích.
Lze odstranit mikropolutanty?
Ano, ale bez investic do výzkumu a vývoje technologií pro odstranění těchto nebezpečných látek to nejde. Příkladem může být Veolia, která vyvinula několik řešení včetně využití pokročilé oxidace (AOP), membránové technologie, adsorpce na aktivní uhlí, biologického čištění s membránovou filtrací (MBR) či inovativního Biocharu a enzymatické degradace.
V Německu, Francii či Singapuru
Veolia implementovala své technologie v desítkách projektů po celém světě. V Německu provozuje čistírny vybavené pokročilou oxidací pro odstranění mikropolutantů. Ve Francii instalovala systémy pro odstranění PFAS z pitné vody v průmyslových oblastech. V Singapuru provozuje jednu z nejmodernějších úpraven vody, která pomocí membránové technologie umí z odpadní vody vyrobit kvalitní pitnou vodu.
V České republice sleduje míru znečištění mikropolutanty a připravuje se na zavedení pokročilých čisticích technologií v souladu s připravovanou legislativou EU.
Snížení provozních nákladů
Přestože technologie odstraňující mikropolutanty existují, jejich široké nasazení není zdaleka běžné. Pokročilé technologie jsou totiž poměrně nákladné a provozně náročné. Jejich provoz je náročný na spotřebu elektrické energie i materiálů a chemikálií jako aktivní uhlí, regenerační chemie atd. Jedním z dalších cílů Veolie je tak optimalizace všech procesů a snižování provozních nákladů.
Co může udělat každý z nás?
Strašně moc. Pokud se nám podaří omezit používání předmětů a plastů obsahujících PFAS a další mikropolutanty, nebude třeba jejich nákladné odstranění z vody.
Foto: GEMINI AI
