Pražské vodovody a kanalizace (PVK) byly před deseti lety jednou z prvních firem, která se ve spolupráci s Českým svazem ochránců přírody (ČSOP) začala věnovat podpoře druhové rozmanitosti – biodiverzitě. Vodohospodáři k tomu mají ideální podmínky. Pražské vodárenské areály mají rozlohu téměř milion m2a v řadě případů se jedná o přírodně cenná území.
Výsledky spolupráce s ochránci přírody jsou zvláště viditelné v okolí vodojemu Flora. Dříve běžný trávník se proměnil v druhově bohatou kvetoucí louku, kterou Praze závidí i národní parky. Pojďme se podívat, jak ochranáři podporují biodiverzitu během přestavby hlavní administrativní budovy.
Nový úkryt pro hmyz
Nová budova se chystá nejen pro vodohospodáře, ale i brouky, samotářské včely a další druhy ohroženého a vzácného hmyzu. Nově vzniklý úkryt můžete vidět při pohledu ze Slezské ulice. Podle zásad cirkularity vodohospodáři využili dřevo ze stromů, které bránily opravě vodovodu nebo kanalizace, a také ze stavby budoucího osvětového vodárenského centra Hydropolis.
Hmyzí úkryt obsahuje dřevo z jeřábů, jabloně, ořešáku a topolu. Kmeny budou průběžně doplňovány či vyměňovány, aby broukoviště vždy obsahovalo dřevní hmotu v různém stupni rozkladu. Po dokončení přestavby administrativní budovy v příštím roce se na střechu vodojemu vrátí i včely.
Klimaticky odolné dřeviny
V rámci rekonstrukce PVK plánují obměnu dřevin a chtějí tak zareagovat na probíhající klimatickou změnu. Jeřáby ptačí, které byly napadeny bakteriální spálou, byly na jaře nahrazeny javory babyka (Acer campestre). Lépe totiž vzdorují mrazu i horku, rychlým změnám teplot, suchu i nemocem. Jde o původní český druh dřeviny. Šest nově vysazených stromů má tak výrazně větší šanci, aby se dožily svých „obvyklých“ 150 let.
Také u náhradní výsadby kolem budovy vodohospodáři preferovali klimaticky odolné a stálezelené keře. Ty nahradily „minitrávníčníky“, které byly náročné na údržbu a pravidelnou zálivku. Nový souvislý zelený porost lépe odolává suchu a je nenáročný na údržbu.
PVK ve svých provozech prosazují ekologické postupy údržby zelených ploch. Od roku 2024 ustoupily od používání pesticidů (herbicidů, fungicidů, insekticidů a biocidů).
Polétavá „havěť“
Na severozápadní fasádě hlavní administrativní budovy byla opětovně instalována také budka pro rorýse. Ve spolupráci s ochránci přírody bylo vybráno římsou kryté místo.
ČSOP se nově podílí také na mapování netopýrů pomocí ultrazvukových detektorů s tzv. heterodyning systémem, který umí přeměnit ultrazvukové signály do slyšitelných frekvencí. Vodohospodáři se tak dozvědí více informací nejen o výskytu, ale i jednotlivých druzích netopýrů. Díky tomu pak bude vybrán správný typ budky a výška instalace na budovu.
Obnova včelstev
Letošní zima a následný začátek jara byly pro včely zvláště těžké. Podle údajů mezinárodního projektu COLOSS nepřežila celá čtvrtina včelstev. Problémem byla zejména nebezpečná varroáza, jejíž šíření umocnilo nezvykle teplé jaro.
Včelaři, kteří dnes hospodaří již v 11 vodárenských areálech, takový úbytek včel nezaznamenali, ale i tak je nutné po zimě včely doplnit tzv. oddělky. Jsou to velikostí malá včelstva s mladou matkou, dělnicemi, včelím plodem a zásobami. Díky tomu celkový počet ve vodárenských areálech dosáhne 150–160 včelstev.
Díky rekonstrukci byla včelstva z areálu na Floře převezena na vodojem v Hrdlořezích. Po dokončení přestavby budou vrácena na původní místo.
Biodiverzitní porosty
Podobné biodiverzitní ráje PVK vybudovaly na devíti místech. A další areály čeká přeměna letos. Po dokončení rozloha druhově bohatých porostů dosáhne téměř 60 000 m2.
Nově vzniknou biodiverzitní ráje na vodojemech v Hrdlořezích a na Barrandově. Louky budou osety semeny z okolních cenných lokalit – například v Hrdlořezích z přibližně 600 m vzdáleného sadu Třešňovka, který Magistrát hlavního města Praha využívá jako zdroj osiva pro charakterem podobné lokality. Dále bude rozšířen zelený porost na vodojemu Kamýk, který je od loňského roku součástí přilehlého biokoridoru.
Biodiverzita se ekonomicky vyplácí
Pro PVK je ochrana a obnova přírodní rozmanitosti jedním z klíčových závazků. Partnery pro péči o zelené plochy jsou Český svaz ochránců přírody (od roku 2011) a Česká zemědělská univerzita (od roku 2020).
Zkušenosti vodohospodářů potvrzují, že kromě pozitivního vlivu na životní prostředí se podpora biodiverzity může vyplácet i ekonomicky. Nižší náklady na údržbu areálu kompenzují vstupní náklady na přeměnu travnatých porostů, nákup robotických sekaček i doplňkovou výsadbu dřevin. Návratnost nákladů se pohybuje mezi třemi až pěti lety. Standardní travnaté plochy ve vodárenských areálech vyžadují pravidelnou strojní údržbu. Oproti tomu květnaté louky je třeba sekat jen dvakrát ročně a náklady se tím významně sníží (navíc dojde k omezení hluku a vzniká méně zeleného odpadu). Velkou výhodou uzavřených vodohospodářských areálů oproti městským parkům je také možnost odložit senoseč – například kvůli líhnutí motýlů či suchu.
